NAŠE CESTA K MIMINKU 5. / Jak probíhal můj první trimestr?

0

Když jsem na těhotenském testu objevila dvě čárky, zdálo se mi, že se ten čas hrozně vleče. Nejdřív jsem se bála, aby bylo miminko umístěné v děloze, protože jsem prodělala mimoděložní těhotenství, potom jsem čekala na další kontrolu kvůli srdíčku miminka a najednou tu máme konec prvního trimestru a mě se zdá, že čas neskutečně utíká.

Pokud by vás zajímalo, jak to probíhalo u mimoděložního těhotenství, jak jsem to všechno prožívala, a jak vypadaly mé začátky těhotenství, můžete si přečíst předchozí články v kategorii těhotenství. Spolu s tímto článkem vyjde také video o mém prvním trimestru, takže pokud máte raději videa, přikládám ho rovnou i sem.

První příznaky

Prvním a dost jasným příznakem bylo to, že jsem byla hooodně nepříjemná a podrážděná. U mimoděložního těhotenství jsem to, že jsem těhotná poznala ještě před tím, než mi nedorazila menstruace. Prostě jsem cítila, že je semnou něco jinak, takže jsem očekávala, že stejné pocity budu mít i tentokrát a já to poznám. Ale nepoznala jsem to. Za to to poznal Honzík, protože jsem prý byla nepříjemná hodně. Vedle toho jsem byla taky dost zavodněná, ale to prozradily spíš fotky.

Když jsme se vraceli po víkedu do Prahy, Honzík mi v autě naznačil, že by bylo dobré, kdybych si ten test pro jistotu udělala (on měl v tu chvíli prý ale jasno…). No a objevily se tam 2 čárky!! A to jsem byla teprve 2 dny před menstruací. Další test jsem si udělala ještě dvě následující rána, abych se ujistila a koupila jsem si také digitální těhotenský test, abych zjistila, v jakém jsem týdnu. Tehdy mi digitální test ukázal, že jsem 3+, což znamenal 4. nebo 5. týden těhotenství. K doktorovi jsem zašla až na konci týdne v pátek. Těch 5 dní bylo opravdu hodně dlouhých a hodně jsem se bála toho, aby se mimoděložní těhotenství neopakovalo. Snažila jsem se nečíst na internetu podobná témata, ale tomu člověk prostě neodolá… V pátek mi pan doktor potvrdil, že je miminko tam kde má, ale protože ještě nebylo vidět srdíčko, objednal mě na další kontrolu za 2 týdny. A tam už srdíčko blikalo nádherně, takže jsem si OBROVSKY oddychla.

první trimestr

první trimestrChutě, nevolnosti a další příznaky

Úplně ze začátku jsem moc příznaků neměla. Párkrát jsem měla večer pocit, jako bych byla po párty a bolely mě prsa. Jinak nic. Když už jsem si myslela, že se mě těhotenské nevolnosti a zvracení vyhne, všechno to teprve začalo. Zvracet jsem totiž začala poměrně pozdě – okolo 9. týdne. Hodně to také ovlivňují pachy, ty mi začaly vadit okolo 11. týdne dost intenzivně. Nevolnosti i zvracení se mě drželo dlouho. Zvracela jsem ještě ve 14. týdnu, takže u mě rozhodně neplatí, že bych se začala s příchodem 2. trimestru cítít dobře ze dne na den. Zvracela jsem doma, ve městě i u metra, takže to nebylo moc příjemný, ale byl většinou většinou Honzík, takže se to dalo zvládnout.

Těhotenské chutě vyloženě nemám (to přišlo až ve 2. trimestru), hodně mi ale chutná červený meloun a dokonce jsem začala jíst i ryby. S čím bojuji poměrně dost, je pleť. Dělají se mi pupínky, pleť se mi víc mastí a po několika letech se mi na obličeji objevil zase ekzém. Asi ty hormony… Intuitivně ale cítím, že čekám chlapečka. S Honzíkem ale vysněný pohlaví nemáme. Jen si přejeme, aby bylo miminko zdravé a všechno bylo v pořádku. Moc se těším 🙂

první trimestr

Mami, jsem těhotná!

Nejbližší rodině jsme to, že jsem těhotná, řekli poměrně brzy. Ve Starých Splavech, kde jste trávili prodloužený víkend. Prozradili jsme to hned po první kontrole, když jsem věděla, že je miminko tam kde má. I kdyby se cokoliv stalo, nechtěla bych to před rodinou tajit, takže jsme se o tuhle šťastnou novinku podělili 🙂 Zbytku rodiny a kamarádům jsme o těhotenství řekli až na začátku 2. trimestru, po prvním screeningu. Tím, že jsem si prošla mimoděložním těhotenstvím jsem nechtěla nic uspěchat, takže jsem se nechlubila. Protože na mě bříško ještě není vidět, chlubit se tím moc nechci. Docela se mi líbilo, že to bylo moje a Honzíkovo tajemství, které jsme sdíleli jen my dva.

Vyšetření

Od té doby co jsem těhotná jsem u doktora skoro pořád. Řekla bych, že tak jednou týdně minimálně. Od té doby, co jsem dostala zprávu od lékaře, že je těhotenství prosperující a že má miminko srdíčko a vše je v pořádku, z IKEMu jsem přešla do diabetologické poradny pro těhotné k Apolináři. Do IKEMu se ale vrátím zase po porodu.

Na těhotenskou diabetologii chodím jednou za 14 dní, na což poměrně brzy začala navazovat i těhotenská poradna, takže si ob týden oběhnu doktorské kolečko, které je minimálně na půl dne, a mezi tím jsem objednaná ještě na kontrolní odběry. Vedle těchto pravidelných kontrol v poradnách mám také screeningy a v druhém trimestru musím oběhat ještě zubaře, obvodního lékaře a neurologii. Je toho hodně, co vám budu povídat.

Na začátku těhotenství mě z diabetologie poslali ještě na oční vyšetření a na ultrazvuk štítné žlázy, aby se zkontrolovalo, jestli je vše jak má. Naštěstí bylo. Ťuk ťuk.

první trimestrPrvotrimestriální screening

Mám za sebou taky prvnotrimestriální screening. Řekla bych, že je to takový důkladnější ultrazvuk. Nic velkého ale nečekejte. Kontroluje se srdíčko, velikost miminka, ruce, nohy, nosánek a samozřejmě taky zdraví miminka. Z krve mi vyšel bohužel pozitivní screening na preeklampsii, takže jsem začala brát Anopyrin. Ale takhle pozitivně to prý vychází skoro každé diabetičce, tak se nechci zbytečně stresovat. Na kontrolu semnou konečně mohl i Honzík, tak mám velkou radost, že to takhle skvěle vyšlo. Oba jsme měli na krajíčku, bylo to krásný. Pohlaví ale ještě nevíme, pan doktor nám ho neprozradil a já jsem se ani neptala. Stále si totiž myslím, že je to chlapeček. Okolí i Honzík si ale myslí opak. Tak že by holčička?

Cukrovka

Cukrovky v těhotenství jsem se hodně bála. Zatím to ale tak hrozné není. Na úplném začátku jsem dost bojovala s nízkou glykémií, hypo se mi objevovalo nejčastěji v průběhu noci, takže jsem dost snižovala inzulín. Při hypoglykémii piju džusíky CapriSonne a myslím, že to funguje. Někdy vypiju celý, někdy jen půlku, záleží na okolnostech. Glykémie se snažím držet do 7,8 mmol/l, ale ne vždy se to daří. Glykovaný hemoglobin jde pomalu ale jistě dolů, začínala jsem na 54 a teď už mám pod 50.

Co se hodně změnilo, je citlivost na inzulín. Ráno čekám okolo 30 minut po aplikaci inzulínu, než se najím, abych nebyla po snídani nad 10 mnol/l, ale záleží na tom co snídám. Před otěhotněním jsem jedla nejčastěji kakaový Lipánek, teď jím bílý jogurt s trochou čerstvého ovoce a nebo sem tam pečivo, ale to mi taky s glykémií nedělá moc dobře. U ostatních jídel mám prodlevu mezi inzulínem 10 minut. Většinou se to dá vydržet :D, občas ale neodolám…

Omezila jsem sladkosti, ale když mám vyloženě chuť, kousek čokolády si dopřeju. Jím více ovoce a zeleniny a snažím se víc pít. Do toho se ale musím dost nutit. Protože miluju černý čaj, pořídila jsem si bezkofeinovou verzi a kafe piju jen málo kdy. Jím hodně přesnídávky nebo ovocné tyčinky, na sladké mám totiž dost chuť, ale kvůli miminku se krotím.

první trimestr cukrovka

Jak roste bříško?

Klasické džíny s vysokým pasem, na které jsem zvyklá, neobleču už od začátku. Není to tedy tím, že bych tolik přibrala, ale nosit upnuté kalhoty mi nebylo vůbec příjemné. Hodně mě to tlačilo. Takže jsem nejčastěji nosila volné šaty nebo sukně. Všimla jsem si, že se mi změnili proporce, mám trošičku větší boky a prsa. Těhotenské oblečení ale zatím nenosím. Jediné, co jsem si pořídila, je těhotenský pás do auta. Často totiž jezdíme za rodinami na sever a jih Čech, tak jsem nechtěla nic podcenit.

Spánek a únava

Nepřijde mi, že bych byla nějak víc unavená. To možná v ty dny, kdy zvracím, ale nic hrozného to není. V noci se (zatím) vyspím krásně, občas se jen dříve budím, což je pro mě nezvyk. Jindy bych vyspávala alespoň do 9, teď jsem kolikrát vzhůru už v 5 hodin. Asi je to tím, jak jsem těhotenstvím nadšená. A nebo už se moje tělo připravuje na jízdu po porodu 😀

Jak se cítím?

Na jaře jsme s Honzíkem začali pravidelně běhat, takže jsem běh vyměnila za delší procházky a v prvním trimestru jsme chodili ven skoro denně. Udělali jsme si z toho takovej příjemnej rituál 🙂 Ale běhání mi chybí! Z čeho mám velkou radost je autoškola. Konečně jsem se odhodlala. Mám za sebou teprve pár jízd, ale moc mě to baví. Doufám, že to všechno stihnu ještě před porodem.

Jedna třetina je za mnou. Hrozně to uteklo! Jsem moc ráda, že mám ten první trimestr, který je nejrizikovější, za sebou a těším se, co dalšího mě čeká. Snad už mi to bříško brzy povyroste! A taky se nemůžu dočkat prvních kopanečků….

Napsat komentář

Prosím napište komentář!
Vaše jméno