10 vět, které diabetikům nikdy neříkejte

Od
Karolina Ondrašíková
-
15

Po delší době jsem se rozhodla napsat článek opět o cukrovce, protože jsou u Vás hodně oblíbené. Dala jsem dohromady 10 vět, které my diabetici slyšíme skoro každý den a občas nám dokáží pěkně rozproudit krev, nebo se naopak pořádně zasmějeme. Samozřejmě záleží v jaké situaci, takže to berte určitě s rezervou. Tady je 10 vět, které diabetikům nikdy neříkejte:

1. A máš jí těžkou nebo lehkou?

Snad nejčastější otázka hned po té, co řeknu, že mám cukrovku. Cukrovka se nerozděluje na těžkou, ani na lehnout. Většina lidí si myslí, že když mám pumpu, mám těžkou cukrovku. Není to tak. Inzulínová pumpa je jen jiná forma léčby. Takže abysme si v tom udělali pořádek – Je jen kompenzovaná a dekompenzovaná cukrovka, podle toho, jak se o sebe člověk stará a dodržuje režim, jak má.

2. Kolik máš? Neměla by ses změřit?

Teď pro změnu nejoblíbenější otázka mojí maminky a Honzíka. Vím, že o mě mají strach a kolikrát jsem i ráda, že mi to připomenou. Ale ptát se na tuhle otázku ještě před tím, než zapnu glukometr a píchnu se do prstu je opravdu k naštvání.

3. Jakto, že jíš sušenku? Ty můžeš sladké?

I diabetici můžou sladké a je mnoho situací, kdy je to naopak žádoucí. Třeba tehdy, když méme hypo, nebo před tím, než jdeme sportovat. A budu upřímná. Někdy si připadám dost divně, když si ve fitku dávám před cvičením Snickersku – možná si ty ženský říkají, proč vlastně cvičim, když pak jím sladké.

4. Na cukrovku ale už našli lék, ne? Říkali to v televizi.

Moc bych si přála, aby se lék na cukrovku našel. Existuje hodně studií a doufám, že se lék na 1.typ cukrovky někdy najde. Ale to, o čem se většinou mluví v televizi je právě o jiném (druhém) typu cukrovky, kterou trpí starší lidé. Takže když mi prababička tuhle větu řekne, snažím se jí vysvětlit, jak to tedy je. Pokaždé zatím marně. Jednou mi dokonce volal i děda, že je fajn, že konečně našli lék. Áááá, těsně vedle.

5. Nemáš hypo? Nebudeš mít hypo?

Opět nejčastější věta mého Honzíka. Hypo poznám, neboj. A i když se někdy chovám jako opilá, není to glykémií. Prostě mám jen dobrou náladu. Každopádně se jdu většinou raději změřit a ujistit se, že je všechno v pohodě.

6. Můj děda měl také cukrovku. Přišel i o nohu.

Starší lidé, nebo třeba i těhotné maminky mají jiný typ cukrovky, takže nemůžete srovnávat dědu a člověka, který má 1. typ. Komplikace samozřejmě přijít můžou, ale opět záleží na kompenzaci a na tom, jak moc režim dodržujete. A mimochodem to není moc povzbudivá věta. Takže téhle se prosím vyvarujte dvojnásob.

7. Co posloucháš? To je mp3?

Tak tohle jsem jednou slyšela od Honzíkova bráchy. I když ví, že cukrovku mám, zeptal se mě na to, jakoby nic. No jo, není každý den posvícení. Takže jsme se pořádně zasmáli. Jiná situace je ale ta, když se někdo zeptá, a pak se 10x omlouvá. Většina z nás má cukrovkou už nějáký ten rok, takže nám nevadí, když se někdo zeptá. Naopak, aspoň se někdo zajímá, co to mám. Jiní jen divně koukají.

8. A máš to do konce života?

Pokud se nestane zázrak, tak ano. Stejně jako pumpu. Dieta mi opravdu stačit nebude.

9. Vstávej a změř se.

Občas se stane, že se večer zapomenu změřit a usnu u televize. A nejhorčí věta, kterou pak chcete rozespalí slyšet je, abyste se změřili. Ovšem tady je to nutnost a i když jsem nikdy nepříjemná, děkuju Honzíkovi, že mi to připomene a davá na mě pozor.

10. Snědla jsem tolik sladkého, že budu mít cukrovku.

Tuhle větu mají rádi buď ve filmech, nebo u fotek. Cukrovka není ze sladkého, takže si klidně tu celou čokoládu bez výčitek a s chutí dejte i za mě. Já jí totiž celou nemůžu.

A ještě jedna bonusová, na kterou jsem alergická – Já bych si to píchat nemohla. Věrte mi, že byste si inzulín píchli, kdyby Vám šlo o život a nebyla by jiná možnost.

Jaké věty nemáte rádi vy? A u kterých jste se naopak zasmáli? Dejte vědět do komentářů. Krásný den a hezké glymči, K.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKYVÍCE OD AUTORA

15 KOMENTÁŘE

  1. Držím Vám palce. Dobře vím, že je odvaha, napsat o tom, že nejste zdravá jako někteří… Držím Vám palce a posílám písničku, která slouží jako lék 😀 😀

  2. Písnička sem nejde vložit ani zobrazit…, omlouvám se za špatnej komentář!

  3. Lze vložit asi leda odkaz na youtube, já jsem zatím jako administrátor stránek nekoukal po něčem takovém aby byla možnost vložit obrázek a nebo jiný soubor přímo do komentáře…

  4. Písničku jsem poslala mailem, děkuji Vám za zprostředkování kontaktu… Hezký večer přeju
    r.

  6. Skvělý článek! 😀 Hlavní je nebrat si všechno moc. Můj bývalý spolužák má cukrovku a líbilo se mi, že byl schopný si z toho udělat srandu. Občas to i používal jako výmluvu, ale člověk se aspoň zasmál 😀

  7. Kájo, jsem ráda že jsi to sem napsala, protože je to pravda a vážně to není moc příjemné, když tohle to slyšíš od jiných a cizích lidí, děkuji Verča

  8. Cukrovku má syn od 3,5 let a všechny otázky jsem slyšela milionkrát tak jsem u článku i zasmála.

  9. Dcera má cukrovku měsíc, ale některé věty mě fascinují už teď:
    1. A to jako bude mít pořád, nebo se jí to v pubertě zlepší?
    2. A to jí musíš píchat, nestačily by prášky? (Kéž by stačily)
    3. Ježíš to je chudák, že si nemůže dát něco sladkýho
    ….

  11. Tak já musím říci, že od dětství nesnáším sladký, fakt prima v rodině cukrářek atd. Alespoň teď mám výmluvu…

Comments are closed.