Cukrovka a děti

0

Každý z nás cukrovkářů by měl alespoň malinko počítat s tím, že by jednou jeho dítě mohlo mít cukrovku stejně tak, jako má on sám (i když je to opravdu malé procento, bohužel dědičnost neovlivníme).

Cukrovku mi zjistili, když mi bylo 12 let, takže jsem už nebyla tak malá a proto si pamatuji na to, co mě i mojí rodině tehdy pomohlo se s novou situací vypořádat. Dnes se tedy zaměříme hlavně na to, jak pomoct a situaci usnadnit právě malému diabetikovi, kterému se ze všech těch nových informací točí hlava kolem. Možností je spoustu, já budu čerpat ze svých zkušeností…

Diatábor

Rok potom, co jsem onemocněla cukrovkou, mě mamka poslala na diatábor. Je to vlastně takový klasický tábor, jen s tou změnou, že na něj jezdí diabetici, jejich sourozenci, doktoři a sestřičky. A já mám i takovou zkušenost, že jsem si díky táboru vyzkoušela třeba sensor a definitivně se rozhodla pro inzulínovou pumpu. Několikrát během tábora k nám dokonce přijeli zástupcei nějakých firem a povídali nám o tom, co je v diasvětě nového, jaké pumpy nově vstupují na trh a co všechno můžeme vyzkoušet. A s tím se váže i druhý bod, což je edukace, která jde spolu s táborem ruku v ruce.

Zjistila jsem třeba, jak velká byla první pumpa, ale hráli jsme i soutěže o hezké ceny, kdy jsme měli odpovídat na různé otázky. Dodnes si pamatuji, že jsem vyhrála pouzdro, které udržovalo optimální teplotu pro inzulín. V létě jsem se ho dokonce snažila najít, ale nejspíš už se po těch letech někam ztratilo.

Výhodou takového tábora je fakt, že se můžete ptát na věci, které vám nejsou jasné a vždy vám někdo fundovaně odpoví. Diatábor mi ale pomohl i v tom, že jsem viděla, že s cukrovkou se dá žít úplně normálně a že nejsem jediná z celého světa, jak se mi na první pohled v našem malém městě zdálo.


V souvislosti s edukací na táborech si i vzpomínám, že nám tam jednou pustili diabetickou pohádku, která je určená přímo pro děti. Jmenuje se „Animovaný film pro děti s cukrovkou“, a celým filmem provádí pan doktor Hodný, který vše krásně vysvětluje. Dokonce jsem film našla i na YouTube. Můžete se na něj podívat tady – https://www.youtube.com/watch?v=tE2EsXjISjQ

Vím, že i v těch 12 letech jsem se tam dozvěděla věci, o kterých jsem předtím ani neslyšela a moc se mi film líbil.

Další věcí, kterou můžete udělat je, že se přihlásíte do diabetického sdružení ve vašem regionu. Já osobně momentálně v žádném sdružení nejsem, ale v každém kraji alespoň jedn takovou organizaci najdete. V rámci ní se pak realizují různá „dia“ setkání a výlety a taková sdružení existují jak pro děti, tak pro dospělé diabetiky.


Co dovolit a co ne

Pokud máte doma malého diabetika, určitě vám hlavou prolétla otázka, co mu dovolit, nebo naopak nedovolit. Ať už se jedná o zmrzlinu, nebo kousek čokolády, je to věčné téma a řekla bych, že na něj neexistuje ideální a univerzální odpověď. Moje maminka to hodně řešila i s mojí paní doktorkou, a ta vždycky říkala, že je lepší nic nezakazovat. Tak či tak si dítě k tomu sladkému cestu najde, pokud bude chtít. U nás to například bylo tak, že vždy, když jsem já sladké jedla, záleželo na glykémii a na tom, kolik toho sladkého sním. Nebyla to třeba celá sušenka, ale jen půlka. Ovšem tohle rozhodnutí je zcela na vás, já jen píši o tom, jak jsem to měla já a myslím si, že se to vyplatilo. Neměla jsem totiž potom potřebu jíst sladké potají, aby o tom rodiče nevěděli.

Také existují pro „dia“ děti různé knížky a povídání, stačí se porozhlédnout třeba na internetu, kde toho najdete spousty.

Věděli jste o tom, že pro děti existují i diasoutěže? My jsme takhle vždy soutěžili na táborech, kde jsem se zapojovali do soutěže v kreslení. A vím, že mě to tehdy hrozně moc bavilo. Ta soutěž se jmenovala „Výtvarná soutěž pro děti a dospívající s diabetem“. Můžete tak s dítětem tvořit a povídat si právě o cukrovce. Moc se mi líbí to, že je to vlastně formou hry a děti to potom nevnímají tak, jako by to vnímali třeba od zdravotní sestřičky.

A posledním tipem, který pro vás, mám jsou dia víkendy. Pořádají je velké nemocnice i samy farmaceutické firmy. Před několika lety jsem byla na takovém víkendu s maminkou a bylo to dokonce i s volným vstupem do bazénu.

Mějte se krásně a já se těším zase příště

Vaše Karolína

Napsat komentář

Prosím napište komentář!
Vaše jméno