SVATEBNÍ SÉRIE / Jak jsem (ne)měla něco starého, modrého, nového, darovaného a půjčeného

0

Na svatbě by prý každá nevěsta měla mít něco modrého, něco starého, nového a půjčeného. I přes to, že jsme si s Honzíkem (teď už mým manželem!!) na klasickou svatbu moc nepotrpěli a k obědu měli místo svíčkové paštiku a steaky, to nakonec vyšlo tak, že jsem měla od každého něco. Nejsem si jistá, jestli se tyhle věci mohou vlastně sčítat, takže jestli ne, neberte mi, prosím, iluze. Štěstí nám zajistily tak či tak tři uzlíky, které jsem měla na svatebních šatech.

Něco modrého a darovaného

O mojí rozlučce se svobodou jsem vám toho moc neprozradila. Nejde o to, že by se tam děli šílené a nepublikovatelné věci, ale protože to byla rozlučka spíš rodinného rázu, rozhodla jsem si, že si její průběh nechám pro sebe. Co ale může prozradit je, že jsem na rozlučce dostala krásný modrý podvazek, čímž jsem si tak něják škrtla něco modrého a darovaného ze seznamu.

Co se týká podvazku, ve svatební den jsem měla dokonce dva. Ten druhý byl možná důležitější, než ten modrý. Nechala jsem si totiž udělat podvazek na inzulínovou pumpu. Z výsledku jsem nadšená, povedl se moc. Myslím si, že ho vynosím i pod jiné šaty, je to totiž docela praktická a funkční vychytávka. Oba dva podvazky jsem vám ukazovala v jednom ze svatebních videích a protože tu nemám fotku podvazků, přikládám video, abyste se mohli inspirovat.

Podvazky ukazuji ke konci videa:

Něco starého

Nejsem si jistá, jestli o náušnicích, které mám půl roku dá říct, že jsou staré. Tuším, že ne a že bych správně měla vynosit třeba řetízek nebo náušnice po prababičce, nicméně to bylo to jediné, co se za staré dalo na mém svatebním outfitu považovat, takže jsem to vzala za hotovou věc. Náušnice sice nejsou staré, ale vyloženě na svatbu jsem si je nekupovala. Dostala jsem je od Honzíka k pátemu výročí a dokonale mi ladily se sandálkama. Jsou z růžového zlata, s překrásným morganitem a s diamanty, takže je moc často nenosím a šetřím si je spíš na významější události.

Něco nového

O mých svatebních sandálkách už jsem vám psala před několika týdny (můžete si ho přečíst tady). Nové jsem měla právě ty. Objednávali jsme je z Ameriky a domů mi přišly asi za 2 týdny. Naštěstí mi seděly perfektně, takže jsem nemusela shánět náhradní variantu.

svatba

svatba

Něco půjčeného

Většina nevěst má půjčené šaty. Protože jsem si šaty kupovala, tak jsem si myslela, že nic půjčeného mít nebudu, ale nakonec tomu chtěl osud jinak. Vysnila jsem si totiž dlouhý závoj až na zem, ale ve svatebním salonu, kde jsem si kupovala šaty ho neměli, takže jsem si říkala, že to nevadí a že závoj budu mít jiný. Čtrnáct dní před naší svatbou se ale vdávala moje kamarádka z vysoké školy, kterou jsem líčila a ta měla přesně takový závoj, jaký jsem si přála. A Verunka byla tak hodná, že mi závoj půjčila.

svatba

Aniž bych to tedy něják řešila, nakonec jsem měla od každého něco ale věřte, že ve svatebním den na těchto maličkostech nezáleží. Aby vztah fungoval, jsou důležitější úplně jiné věci. Co vy? Jak koukáte na podobné tradice a pověry? K.

Napsat komentář

Prosím napište komentář!
Vaše jméno