NAŠE CESTA K MIMINKU 4. / Začátky těhotenství

0

Po tom, co se mi ukázaly dvě čárky, jsem gynekologovi hned nespěchala. Protože jsem se ale bála toho, že se mimoděložní těhotenství bude opakovat (o mimoděložním těhotenství jsem vám psala v tomto článku), na ultrazvuk jsem zašla na konci další týdne, v pátek. Naštěstí se ukázalo, že miminko je v děloze, takže mi spadl obrovský kámen ze srdce. Uffff…. Dostala jsem taky termín na další kontrolu, abychom mohli zkontrolovat srdíčko. Všechny maminky píší, že to čekání je nekonečné a já to můžu jen potvrdit. Každý den jsem si ale užívala a každé ráno jsem měla radost z toho, že jsme úspěšně došli k dalšímu dni.

Následující ultratvuková kontrola byla rychlá, srdíčko nádherně blikalo a vše vypadalo v pořádku, takže jsem dostala zprávu pro mou diabetoložku a na diabetické kontrole jsme se domluvily s paní doktorkou, že mě pošle do diabetologického centra pro těhotné. Ujistila jsem se, že po porodu budu moct znovu chodit k paní doktorce do IKEMu, protože je úžasná a rovnou jsem dostala termín na dia kontrolu v nemocnici U Apolináře.

No a od té doby jsem u doktorů skoro pořád. Myslela jsem si, že mě časté návštěvy ambulancí budou překážet, ale zatím jsem z toho nadšená a pokaždé se těším, co je nového nebo jak dopadly výsledky.

naše cesta k miminkuNa ultrazvuku 8.7.2020 jsem dostala i těhotenskou průkazku, což mi udělalo obrovskou radost. Bohužel ještě nemám fotečku miminka, protože v ordinaci nešly fotky vytisknou, ale příště už fotky prý dostanu. Moc se těším 🙂

Kontroly u diabetologa

Dnes jsem po další dia kontrole (máme 13. července 2020) a znovu jdu až za 3 týdny. To už bude diabetologie spojená i s návštěvou těhotenské poradny, ale ještě před tím mě čeká prvotrimestriální screening, na který se moc těším, protože semnou půjde konečně i Honzík 🙂 Výsledky odběrů dopadly dobře (ťuk ťuk). Hemoglobin klesl z 57 na 54 a výsledky glykémií ze sensoru se paní doktorce líbí, takže jsem ráda, že se výsledky pořád lepší. Prý by bylo ideální mít hemoglobin 48, takže je pořád na čem pracovat. Malinko mi navýšili dávky Letroxu, ale to je prý v těhotenství normální. Váhu máme stále 52 kg, na začátku těhotenství jsem měla okolo 50 kg, ale doma jsme neměli váhu, takže jsem se vážila jen občas.

Bříško občas trochu vykoukne, ale řekla bych, že to na mě ještě poznat není. Zvětšily se mi prsa, takže toho by si někdo všimnout mohl, ale nosím volné oblečení, takže zatím v pohodě. Na obdiv to zatím samozřejmě nedávám. Myslím si, že bříško budu za pár týdnů vystavovat až až 😀

Těhotenské nevolnosti

Co začlo v 8. týdnu těhotenství byly nevolnosti. Většinou mi je špatně venku a bohužel i ve městě, ale za pár minut to přejde. Nezvracím (zatím…), jen se mi dost zvedá žaludek a občas se mi něco vrátí nahoru, ale zatím vše zůstalo v žaludku, takže mi přijde, že je to v pohodě. Rozhodně se to tedy dá vydržet.

Jsem moc ráda, že ty nevolnosti nejsou nějaké velké, s cukrovkou by to bylo o dost komplikovanější, takže si opravdu každý den užívám. Občas mě pobolívá břicho, ale je to podobná jemná bolest jako na začátku, takže předpokládám, že jde o zvětšování dělohy. S bolestí, kterou jsem měla u mimoděložního těhotenství se to nedá vůbec srovnat. Spíš bych to přirovnala k bolesti připomínající zánět močového měchýře.

Občas se mi střídají nálady, což já osobně moc nevnímám. Chudák Honzík, ten to asi vnímá dost…. 😀

Napsat komentář

Prosím napište komentář!
Vaše jméno